Založení klanu?

Můj klan byl pryč... Jediný kocour přežil tuto pohromu. Ano. Byl jsem to já. Stál jsem uprostřed tábořiště s naježenými chlupy a vyděšeným výrazem. Zoufale jsem hledal ostatní členy a čekal, zda se někdo ozve. Nikde nikdo. Vítr byl plný štiplavých pachů, takže bylo nemožné, zachytit stopu nějaké kočky. Rozhodl jsem se proto odejít. Bylo zbytečné tu čekat se svěšenou hlavou. Musel jsem přijmout realitu a vyjít vstříc budoucnosti...
(Celou minulost můžete najít v následujícím příběhu)

/o 2 měsíce později/
Objevil jsem se na louce plné kvítí. Neznal jsem tuto krajinu, ale věděl jsem, že musím jít dál. Něco mě táhlo směrem vpřed. Pomalu jsem nakračoval a často se ohlížel. V novém prostředí se může objevit spousta nebezpečí a je lepší být v pozoru. Na konci louky se objevil listnatý les. Popravdě jsem se trochu bál jít dál, protože se zde může objevovat nějaký cizí klan koček. Nechtěl bych se opravdu s někým prát. Nakonec jsem se sebral a vkročil na lesnaté území. Několikrát jsem se díval ze strany na stranu a kontroloval okolí. Slyšel jsem spoustu neobvyklích zvuků. Pak mou pozornost ale upoutala myš, která byla přímo předemnou. Rychle jsem se přitiskl k zemi a pomalu se přibližoval k cíli. Byl jsem ale neopatrný, takže mě má kořist zahlédla a utekla do nedalekého křoví. Následoval jsem ji. V křoví nebylo nic vidět, takže jsem se šel podívat, zda ji nezahlédnu mimo křoví. Nyní jsem se neplížil. Myš jsem sice nezahlédl, ale můj pohled upoutal klacík, který spadl ze stromu. Pomalu jsem se podíval na strom a uviděl tam kočku. Naježil jsem se, protože jsem nevěděl co očekávat. Pak jsem se ale zklidnil, protože to vypadalo, že se mě kočka bojí. Byl jsem rád, že jsem někoho našel, ale zároveň jsem doufal, že není jedna z hlídky klanu. Zavětřil jsem, ale naštěstí neucítil jiné kočky v okolí.
,,Zmiz odtud!” zavsyčela. Nechtěl jsem žádné komplikace a zároveň jsem viděl, že se stále bojí. Snažil jsem se tedy vypadat více přatelsky a proto jsem pomalu přikráčel ke stromu. Pak jsem mírně naklonil hlavu a pousmál se. ,,No tak, nemusíš hned syčet. Nejsem tu proto, abych se s tebou pral. Jsem Tigernoo” představil jsem se s mírným nakloněním hlavy. ,,Pak tedy máš jistě jiný důvod, proč jsi tady.” řekla nevrle. Pousmál jsem se a přikývl jsem. ,,Hledám místo, kde by mohl žít v míru klan, který hodlám založit. Doteď vypadalo tohle území jako to pravé, ale pak jsem narazil na tebe. A předpokládám, že ty by ses asi nechtěla ke mně přidat, ne?” mňoukl jsem a odvrátil pohled do strany. Sice jsem se tu ze začátku bál, ale potrava tu zřejmně nechybí a je to tu mnohem hezčí, než moje minulé tábořiště. Navíc to tu zřejmě žádný klan není a lidé sem asi hodně dlouho nevkročili. ,,To myslím předpokládáš špatně.” napřímila se a mírně se pousmála. Byl jsem rád, že ze mě už nemá takový strach. ,,Jsem Ashira.” skloupila mírně hlavu. Napřímil jsem se a usmál se. Věděl jsem, že tahle kočka je něčím výjmečná, jen jsem nedokázal popsat čím.
,,Těší mě Ashiro.”  mňoukl jsem a přikývl.