Těší mě Tigernoo

Nehybně jsem seděla na větvi, přitisknutá zády ke kmeni vysokého dubu. Nervózně mi cukal konec ocasu sem a tam a má zářivá očka zkušeně sledovala terén pode mnou. Jeden by řekl, že je kolem klid a ticho, ale já se nenechala ošálit tak snadno. Někde ve skrytu duše jsem věděla, že něco není v pořádku. Že nejsem sama.

A dobře jsem udělala, že jsem důvěřovala svým instinktům. Jen pár metrů od stromu, na kterém jsem se nacházela, se z houští vynořil nepřítel. Přemohla jsem zavrčení a tiše čekala, co se bude dít. Už od pohledu bylo jasné, že zde je prvně. Uši měl vztyčené, očima pozorně sledoval okolní krajinu a našlapoval velmi opatrně. Byl to celkem veliký světle zrzavý kocour a pod srstí se mu rýsovaly svaly. Hned mě napadlo, že boj s ním bych neměla šanci vyhrát. Doufala jsem, že by si mě třeba nemusel vůbec všimnout. Jenže tahle malá naděje právě vyprchala. Zrzavý kocour mě propaloval pohledem a já si mohla všimnout zježené srsti na jeho krku. Výhružně jsem zasyčela a na větvi se postavila.

,,Zmiz odtud!” snažila jsem se ho vystrašit, ačkoliv předem mi bylo jasné, že se nenechá. A taky, že ne. Klidně došel až k dubu a sedl si pode mnou s hlavou nakloněnou na stranu.

,,No tak, nemusíš hned syčet. Nejsem tu proto, abych se s tebou pral. Jsem Tigernoo” představil se mi s náznakem pobavení. Trochu jsem se uvolnila, ale stále zůstávala ve střehu.

,,Pak tedy máš jistě jiný důvod, proč jsi tady.” konstatovala jsem s vážným výrazem a nehleděla na to, že by bylo slušné se na oplátku také představit.

,,Hledám místo, kde by mohl žít v míru klan, který hodlám založit. Doteď vypadalo tohle území jako to pravé, ale pak jsem narazil na tebe. A předpokládám, že ty by ses asi nechtěla ke mně přidat, ne?” tázal se Tigernoo. Trochu mě naštvalo, že si se mnou takhle pohrává, ale zároveň mě lákalo pomyšlení na to, že bych se snad mohla konečně někam začlenit. Do této chvíle se mi všichni obloukem vyhýbaly, takže mě to přece jen trochu zaskočilo. Nerozhodně jsem přešlápla. Co, když už se mi nikdy taková možnost nenaskytne? problesklo mi hlavou.

,,To myslím předpokládáš špatně.” rozhodla jsem se a na větvi se napřímila. ,,Jsem Ashira.” představím se mu s mírným úklonem hlavy. Všimnu si, jak se Tigernoovi zableskne v očích.

,,Těší mě Ashiro.” zněla jeho odpověď